Nejčastější dotazy

Konzumace alkoholu se v těhotenství rozhodně nedoporučuje, a to v jakémkoliv množství, protože existuje velké riziko negativního vlivu na vývoj plodu. Sice se v některých diskusích a doporučeních určité množství alkoholu toleruje, otázkou ale je, co je to malé a bezpečné množství a zda těhotné ženě přináší tolik pozitivního na úkor zdraví dítěte. Alkohol je rovněž nositelem značného množství energie, kterou je daleko lepší přijímat ze zdravých potravin

V těhotenství platí obecné zásady, které je vhodné dodržovat i za běžných podmínek. Nicméně, v tomto období je více než kdy jindy vhodné více se zaměřit na své tělo a poskytnout mu to nejlepší. V každém případě se vyvarujte nadměrného příjmu tučných potravin a také těch, jež obsahují hodně soli, resp. skrytou sůl. Ta přispívá k většímu zadržování vody v těle, což může kromě jiného zapříčinit i otoky nohou. Z potravin s vysokým obsahem soli jsou to např. uzeniny, slané pochutiny jako chipsy, slané oříšky, různé dochucovací omáčky, kečupy, sójové omáčky, nedoporučují se ani zrající sýry s ušlechtilou plísní, nakládané sýry apod. Těhotné ženy by se měly rovněž vyvarovat nadměrné konzumaci kávy. Vzhledem k obsahu kofeinu se doporučují 2-3 šálky denně. Podobně je tomu i s konzumací černého čaje a nápojů s obsahem kofeinu (energetické nápoje). Ze zdravotního hlediska je dále žádoucí omezit či úplně přestat kouřit. Zdravotní rizika spojená s kouřením jsou obecně známá. Kouření je spojováno s poruchami vývoje plodu, a to platí nejen u aktivního kouření, ale i pro pasivní kouření při pobytu v zakouřených prostorách. Podobně je tomu i s konzumací alkoholu v období těhotenství, který se v žádném případě nedoporučuje. Dalším faktorem, který ovlivňuje vývoj plodu, je stres. Ten sice přímo nesouvisí s výživou, ale je třeba se ho maximálně vyvarovat. V období těhotenství, ale i v období plánování těhotenství je velmi důležité být co nejvíc v klidu, nestresovat se a přistupovat k životu a všemu co přináší maximálně pozitivně. Ve stresových situacích tělo vyplavuje obranné látky, které mohou mít negativní vliv na správný vývoj plodu a tím i na miminko. Další informace, jakých potravin se vyvarovat v těhotenství zde.

Se správným stravováním byste měla začít co nejdříve bez ohledu na to, zda plánujete miminko či nikoliv. Je to velmi prospěšné pro náš organismus a celkový životní styl. Správným stravováním dostáváme do těla všechny důležité živiny v potřebném množství. V případě plánovaného těhotenství se doporučuje začít se „správnějším“ stravováním a úpravou denního režimu alespoň 3 MĚSÍCE PŘEDEM. Organismus má tak dostatek času srovnat se a zajistit si stabilní a optimální hmotnost. S tím souvisí i celková změna životního stylu. Žena by měla být více v klidu, kuřačky by svůj zlozvyk měly určitě omezit nebo lépe úplně vypustit. Rovněž se doporučuje omezit nadměrnou konzumaci kávy a černého čaje a v rámci pitného režimu si zajistit dostatečným příjem čisté vody, resp. střídat bylinné čaje. Dostatek ovoce a zeleniny, masa či obilovin by měl být samozřejmostí. Zapomínat byste neměla ani na dostatečnou konzumaci ryb, zejména pak tučných, které jsou výborným zdrojem omega 3 polynenasycených mastných kyselin. Ty jsou důležité pro správnou funkci mozku a oční sítnice. Omezit byste měla sladké a sycené nápoje, sladkosti a samozřejmě alkohol. Užívání jakýchkoliv léků je vhodné konzultovat s ošetřujícím lékařem.

V těhotenství se v první řadě doporučuje zajistit kvalitní a pestrou stravu. Jakékoliv doplňky stravy jsou určeny pouze k doplnění chybějících vitaminů, minerálních látek nebo v případě, že není možné zajistit adekvátní stravu. Gravimilk obsahuje 20 % denní doporučené dávky obsažených vitaminů a minerálních látek. V kombinaci s dalšími doplňky stravy a denní běžnou stravou může docházet k navýšenému příjmu některých vitaminů a minerálních látek. Kombinace se tedy nedoporučuje. V každém případě je užitečné konzultovat používání vitaminových doplňků stravy s ošetřujícím lékařem.

Lze říci, že se jedná o mix genetických predispozic a stravovacích návyků, které si miminko osvojuje v bříšku. Miminko se seznamuje s nejrůznějšími chutěmi tím, jak vdechuje plodovou vodu, která pomáhá utvářet jeho plíce a trávicí systém. Do ní přechází vše, co maminka sní a vypije. Mluvíme o počátku utváření chuťových preferencí pro určité potraviny, které miminko později rozpoznává rovněž v mateřském mléce. I z toho důvodu se nedoporučuje dramaticky měnit stravu po porodu. Miminko totiž může odmítat mateřské mléko, v němž nerozpozná známé chutě z bříška.

Děti rozeznávají různé chutě už v bříšku. Zhruba od 6. měsíce těhotenství miminko rozlišuje, zda je plodová voda sladká, hořká či kyselá. Čerstvě narozené děti mají dokonce o tisíc chuťových pohárků více než dospělí, a to obdivuhodných 10 000. Ty však, jak děti rostou, postupně zanikají. Není tak žádným překvapením, že kojenci spolehlivě poznají rozdíl mezi mateřským mlékem a kojeneckou výživou. To ale není všechno! Prostřednictvím mateřského mléka můžete vašemu děťátku připravit celou řadu silných chuťových zážitků.

Strava v těhotenství by měla být bohatší a pestřejší než u netěhotné ženy. Především je potřeba klást důraz na dostatečné množství základních živin, tj. bílkovin, tuků a cukrů, ale i tzv. ochranných látek, ke kterým řadíme vitaminy a minerály. Bylo prokázáno, že nedostatečný, ale zároveň také nadměrný příjem potravy a nerovnoměrné zastoupení jednotlivých složek může mít nepříznivý vliv na vývoj plodu, ale i zdravotní stav ženy a dokonce i na schopnost kojit. Doporučený denní energetický příjem těhotné ženy by měl být přibližně 2400 kcal. V případě, že je energetický příjem nedostatečný, hrozí předčasný porod, vývoj plodu může být opožděn a může mít nízkou porodní hmotnost. Naopak nadměrný energetický příjem v těhotenství je spojován s vyšším výskytem těhotenské cukrovky, vysokým tlakem a preeklampsií. Nesouvisí však s vyšší porodní hmotností novorozence. Tu ovlivňuje výchozí hmotnost matky, a ne její váhové přírůstky v těhotenství.

Spolehlivým vodítkem pro zjištění, zda se vašeho děťátka týká zvýšená pravděpodobnost vzniku potravinové alergie, je dědičnost. V případě, že jeden z rodičů nebo alespoň jeden sourozenec trpí jakoukoli formou alergie, splňuje dítě kritéria pro zařazení do kategorie „dítě s rizikem vzniku alergie“. A platí, že čím více atopiků v rodině, tím je toto riziko větší. V případě, že oba rodiče trpí stejnou formou a projevy alergie, je tato pravděpodobnost dokonce až 80%. Pokud se vás týká zvýšené riziko vzniku potravinové alergie, je na místě zavést v maximální možné míře preventivní opatření, která vzniku alergie pomáhají zabránit. Je však dobré si připomenout, že prevence neznamená pouze absolutní vyhýbání se potenciálním alergenům, nýbrž jejich správně načasované zařazování do stravy. Četné studie z posledních let totiž nepotvrdily, že oddalování alergenů vede ke snížení výskytu alergie u dětí.

Plně kojené děti do 6 měsíců nepotřebují dostávat vodu, jelikož mateřské mléko zajišťuje dostatečný pitný režim. Pouze v případech, kdy panují horké dny nebo při horečce a průjmu se doporučuje po konzultaci s pediatrem podávat malé množství převařené a na cca 37 °C zchlazené kojenecké vody. Kojenci, kteří od ukončeného 4. až 6. měsíce začínají s příkrmy, či nekojené děti na náhradní mléčné výživě, by měli začít dostávat vodu a postupně si tak zvykat na pravidelný pitný režim. Doporučuje se začínat s 1–2 lžičkami převařené a na cca 37 °C zchlazené kojenecké vody 1 až 2× denně. Voda by v žádném případě neměla nahrazovat mateřské mléko nebo náhradní mléčnou výživu. Rovněž při přípravě náhradní mléčné výživy dodržujte návod na přípravu a nepřidávejte mléčný prášek či vodu ve větším množství, než je doporučeno. I nadměrné množství podávané vody se totiž může negativně odrazit na zdravém růstu a vývoji kojence.

Dle posledních doporučení není důvod, aby kojící maminka jakkoliv omezovala svůj jídelníček. Důležité je pestrá a vyvážená strava. Omezování některých jídel by mohlo vést k tomu, že jídelníček nebude dostatečně pestrý a vyvážený. Nejlepší rada je jíst vše, co mamince chutná. Někdy se matky domnívají, že vyloučením nadýmavých potravin (brokolice, květák, fazole, hrách, česnek, cibule)  z jídelníčku předejdou bolestem a nadýmání bříška u dítěte. Potvrdilo se, že složky, které způsobují nadýmání u matky, nepřechází do mateřského mléka a neovlivňují tak plynatost u dítěte. Pokud se ale matka domnívá, že určitá potravina způsobuje problémy, je možné ji na čas z jídelníčku vyloučit a po čase opět v malém množství do jídelníčku zařadit.

Bohužel, malé miminko nám nemůže říci slovy, že má hlad, ale je schopno nám dát řadou signálů dopředu najevo, že je hladové. Mnoho rodičů se domnívá, že pláč znamená hlad. Ale ne každý pláč znamená hlad. Pláč bývá v případě hladu pouze (již) posledním signálem, jak na toto (hlad) upozornit. Sledujte svoje dítě a brzy sami vypozorujete, kdy Vám dítě dává jasné signály, že má hlad. Může to být např. cucání prstíků, olizování si rtíků, otevírání pusinky a kývání hlavičkou ze strany na stranu nebo snahou dát hlavičku k hrudi či prsu. Pozorováním dítěte se naučíte tyto signály včas rozpoznávat a předejít tak pláči, který skutečně znamená hlad.

Podstatou hypoalergenních kojeneckých mlék, určených pro děti s rizikem vzniku alergie, je tzv. štěpená bílkovina, která snižuje alergenicitu mléka. Nevýhodou procesu štěpení je, že mléko získává mírně nahořklou chuť. Pravdou ovšem je, že miminka si většinou na nahořklou chuť bez problémů zvyknou.

Chuť mateřského mléka je velmi ovlivněna tím, co kojící maminka konzumuje. Mateřské mléko lze charakterizovat jako nasládlé až sladké díky vysokému obsahu mléčného cukru – laktózy. Jeho chuť je pak dále ovlivněna obsahem mléčného tuku, který je velmi proměnlivý a rovněž je ovlivněn stravou maminky. Může tak získat ovocné, vanilkové, kořenité a další chuťové tóny. Nejen chuť, ale i složení mateřského mléka je proměnlivé v průběhu kojení i dle toho, jak dítě roste. Náhradní mléčná výživa se liší podle značky, jelikož každý výrobce preferuje odlišnou chuť, vůni či složení. Lahodnou mléčnou chuť jí dodává především obsažená laktóza a mléčný tuk.

Pokud byla u dítěte již prokázána alergie na bílkovinu kravského mléka, nelze HA (hypoalergenní) mléko použít. V tomto případě je třeba kontaktovat pediatra, který doporučí pro dítě nejvhodnější kojeneckou výživu. Hypoalergenní mléko je určeno pouze pro děti s rizikem vzniku alergie. I v tomto případě je třeba HA mléko používat pouze na základě doporučení pediatra či specialisty v oblasti výživy.

Každá kojenecká výživa má specifickou chuť a složení. Jelikož je trávicí trakt kojence velmi citlivý, může na změnu kojenecké výživy reagovat změnou barvy a konzistence stolice, drobnými zažívacími problémy a pláčem. Pokud miminko neprospívá, poraďte se o změně mléčné výživy se svým pediatrem nebo odborníkem na výživu.

V současné době narůstá počet dětí, které trpí alergickým onemocněním, nejčastěji atopickým ekzémem. Alergeny vstupují do těla s jídlem nebo jako tzv. inhalační alergeny (pyly, prach), nebo kontaktem s kůží a sliznicemi.

Propustnost střeva v prvních měsících života dítěte je daleko vyšší, tudíž i výskyt potravinové alergie je několikanásobně vyšší, než je tomu později. Potravinovou alergií trpí asi 6–8 % dětí. Z některých děti časem vyrostou (alergie na kravské mléko, pšenici), některé jsou celoživotní (např. ořechy, ryby).

Alergie je dědičná, proto je možné odhadnout kojence, kteří jsou ve větším riziku než ostatní děti, a měli bychom se co nejvíce snažit preventivními opatřeními vzniku alergie zabránit.

Kdo je kojenec s rizikem alergie ?

Jestli jeden z rodičů nebo alespoň jeden sourozenec trpí jakoukoli formou atopie (alergie), splňuje dítě kritéria pro zařazení do kategorie „dítě s rizikem vzniku alergie“. Čím více atopiků v rodině, tím je riziko větší. Když oba rodiče trpí stejnou formou a projevy alergie, je dokonce až 80% pravděpodobnost, že tomu tak bude i u dítěte.

Četné studie z posledních let nepotvrdily, že oddalování potenciálních alergenů vede ke snížení výskytu alergie.

Co to pro vás znamená?

Pokud se rozhodnete výhradně nekojit 6 měsíců, všechny nemléčné příkrmy přidávejte stejně, jak to je doporučováno u všech miminek. Neodkládejte zavedení lepku, vajec, pšenice, ryb a v malých množstvích tyto příkrmy zaveďte do kojenecké stravy mezi ukončeným 4. a 7. měsícem.

Tzv „imunologické okno“ je období, kdy imunitní systém je schopen navodit namísto alergie tzv. toleranci a je větší pravděpodobnost, že se alergii vyhnete. Ukazuje se, že podstatnou úlohu i v období, kdy příkrmy zavádíte hraje kojení.

Je nutné pouze sledovat možné projevy alergie pečlivěji, než tomu je u kojence bez rizika alergie. Jestli se objeví nějaký projev alergie, potravinu vysaďte a poraďte se s pediatrem.

Preventivní opatření kojence s rizikem alergie

• Výhradní kojení 4–6 měsíců.
• Jestli nemůžete kojit, je vhodné jako náhradu použít v prvních 6 měsících života dítěte po poradě s pediatrem tzv. HA – hypoalergenní – kojeneckou výživu se štěpenou mléčnou bílkovinou.
• U dítěte s rizikem i výskytem alergie přidávejte nové potraviny nejdřív tepelně zpracované (pyré z vařeného ovoce, vařená zelenina). Až když se nevyskytne alergická reakce, pokračuje potravinovou v syrovém stavu.
• Novou potravinu zavádějte vždy jen jednu s odstupem 3-5 dnů. Podávejte malé množství denně a sledujte, jak na ni dítě reaguje.
• Má-li dítě průjem, nejbližší týden v zavádění nových potravin nepokračujte.
• Není pravda, že kozí a sójové mléko je vhodnou náhradou pro děti s alergií na bílkovinu kravského mléka.
• Jestli podáváte hotová jídla, tak výhradně určená pro kojence a malé děti.
• Před podáním hotových kojeneckých ovocných a masozeleninových příkrmů detailně prostudujte jejich kompletní složení na obalu, všechny složky musí být uvedeny ve složení.

Výzkum alergie za poslední roky prodělává obrovské změny. Ukazuje se, že konzervativní přístup s omezením velkého množství potravin pro těhotné a kojící ženy a pro kojence s rizikem alergie není nejsprávnější cestou k prevenci vzniku alergie.

Současná doporučení evropských i amerických odborníků se shodují na těchto konstatováních:

Jak se alergie projevuje?

U kojenců

Kožní projevy           atopický ekzém, kopřivka, otoky

Dýchací cesty           laryngitida, kašel, dušnost

Trávicí trakt              průjem, krev a hlen ve stolici, koliky, zvracení

Celkové projevy       celkový otok a šokový stav (nikdy potravinu neopakujte bez konzultace lékařem !!!), neprospívání, chudokrevnost

U starších dětí

Kožní projevy           atopický ekzém, kopřivka, otoky

Dýchací cesty           chronická rýma, laryngitidy, astma

Trávicí trakt              zvracení, chronický průjem, krev ve stolici, nadýmání

Celkové projevy       celkový otok a šokový stav, neprospívání, chudokrevnost

Nejpřirozenější stravou pro každé narozené miminko je mateřské mléko. Některé děti však nemohou být z různých důvodů, především zdravotních, kojené. Těm je určena počáteční mléčná kojenecká výživa, jejíž složení je inspirováno složením mateřského mléka.

Pokud maminka skutečně nemůže své děťátko kojit, měla by se poradit s pediatrem nebo odborníkem na kojeneckou výživu. Bude ujištěna, že její miminko může dobře prospívat, i bez mateřského mléka, přes všechny jeho výhody a kvality. Na českém trhu je k dispozici řada kvalitních výrobků počáteční mléčné kojenecké výživy a s výběrem toho nejvhodnější ji dětský lékař jistě poradí.

Počáteční kojenecká výživa obsahuje všechny látky potřebné pro výživu kojenců např. nukleotidy, probiotickou vlákninu, nenasycené mastné kyseliny. Hladina vitamínů a minerálních látek je navíc vždy přizpůsobena věku a tělesné hmotnosti novorozence. Pokud jsou v rodině časté alergie, je možné, po poradě s pediatrem, zvolit hypoalergenní variantu. Tato tzv. HA mléka jsou určena pro kojence s rizikem vzniku alergie na bílkovinu kravského mléka, u kterých se tato alergie dosud neprojevila. Pokud již byla u dítěte alergie diagnostikována, je třeba opět po poradě s pediatrem volit speciální výrobky k tomu určené.

Mléčnou výživu je třeba připravovat vždy čerstvou, do čisté sterilizované kojenecké lahve. Zvláštní pozornost věnujeme čistotě dudlíků, které před prvním použití vyvaříme a po použití co nejdříve pečlivě umyjeme. Teplota mléka by měla odpovídat tělesné teplotě, což ověříme kápnutím výživy na vnitřní stranu zápěstí. U nekojených dětí se pravidelnost krmení ustálí většinou dříve než u dětí kojených. Je ovšem nutné dodržovat pokyny.

Vzorky našich výrobků, bohužel, nenabízíme.

Jednoznačně ano! Důležité je, aby dítě jedlo dobře a nemělo potíže s trávením. Pak se není čeho bát a můžete začít přidávat čerstvé bylinky. Svému děťátku tak připravíte nové chuťové zážitky, kterých se už nemůže dočkat.

Mějte na paměti, že pláč nemusí být vždy motivován jen hladem. Nekrmte proto dítě při každém pláči, zkuste ho přebalit, pochovat a někdy prostě jen vydržet. Zejména pak u větších cvalíků. Pokud je to možné, do 6 měsíců výhradně kojte! Náhradní výživu kojence připravujte podle návodu, dávky nezvyšujte. Nemléčné příkrmy rozhodně nezařazujte před 4. měsícem věku a bez porady s pediatrem. Postupně se zaváděním příkrmů úměrně snižujte množství mléka, jde-li to, ihned po příkrmu nekojte a ani nepodávejte kojenecké mléko. Jako první nemléčnou složku jídelníčku vašeho dítěte zařazujte zeleninu, aby se dítě neučilo jenom na sladké chutě, dále ovoce a teprve potom začněte s kašemi. Vězte, že v až 96 % případů je obezita dětí způsobena špatnými stravovacími návyky v kombinaci s nedostatkem pohybu!

Hrníček můžete svému malému hrdinovi začít nabízet jako alternativu k lahvi už kolem půl roku věku. Nutná samozřejmě bude vaše asistence. Buďte trpěliví, musíte počítat s tím, že větší část pokrmu skončí na oblečení, na vás nebo na podlaze. Kolem 8.–9. měsíce se z hrníčku již stává zábava a dítě si jej chce vzít samo. Než se ho ale naučí spolehlivě používat, asistujte mu, aby tekutinu nevdechlo. Pro toto období jsou dobré plastové kojenecké hrníčky s velkými oušky. Některé děti (zvláště pak nekojené a krmené z lahvičky) se z hrníčku obvykle naučí pít později, protože jim byly i jiné tekutiny, jako čaj nebo ovocné šťávy, podávány v lahvičce. Dobrou pomůckou je přechod přes pítka. Zejména zpočátku děti dobře tolerují hrníčky s měkkými pítky a postupně si zvykají na ta tvrdší. Je to bezpečnější forma pro dítě i pro vás. Kolem roku a půl věku už by dítě mělo přijímat tekutiny hrníčkem nebo hrníčkem s pítkem bez problémů. Nejdéle přechod trvá těm dětem, které pijí mléko z láhve před spaním nebo u ní usínají. Láhve se nechtějí vzdát, protože je to pro ně uspávací rituál. Zde musíte mít větší trpělivost a vytrvat.

Pořadí není důležité, podstatné je nabízet širokou škálu chutí a textur, zejména pak ovoce a zeleniny, aby se vaše dítě naučilo mít rádo co nejširší škálu potravin. Alespoň zpočátku nemíchejte více druhů ovoce a zeleniny dohromady, aby se dítě naučilo poznat jednotlivé potraviny odděleně.

S příkrmy začínáme kolem 6. měsíce věku a tím nejlepším, co dětem můžeme dát, jsou ovocné a zeleninové kaše. Buďte kreativní a zkoušejte nové a nové varianty. Chuťová pestrost je pro správný rozvoj stravovacích návyků rozhodující. Rozhodně nic nevzdávejte při prvním neúspěchu. A také děti nenuťte do jídla, jenom jim ho zkazíte a návrat do normálu bude trvat déle.

Ano, už v bříšku děti dávají přednost sladké chuti. Tomu je také přizpůsobeno mateřské, ale i kojenecké mléko. Ovšem skutečnost, že děti preferují sladké, neznamená, že byste ho měli ve stravě upřednostňovat i vy. Právě naopak. Nápoje podávejte výhradně neslazené a co se týká příkrmů a pevného jídla, nejlepší cestou je pestrost stravy. Sladká jídla si samozřejmě vaše děti zamilují, ale nepřehánějte to s nimi.

Čerstvě narozená miminka je potřeba krmit přibližně každé 2 hodiny. V žádném případě neomezujte dítě v krmení. Samo si řekne, kdy má hlad. Po několika týdnech se miminku upraví stravovací režim, začne bez problémů přibývat na váze a vy můžete přizpůsobit krmení jeho potřebám. Vše je přísně individuální. Některá miminka vyžadují častější krmení, jiná vydrží se stejnou dávkou mléka déle. Obecně platí, že pokud se miminko dobře vyvíjí, roste (to vám potvrdí váš ošetřující lékař - pediatr při pravidelných kontrolách nebo konzultaci), jeho vylučování je pravidelné a v pořádku, tak není nutné ho ke krmení budit. To platí nejen ve dne, ale zejména pak v noci.

Nedostatek vitaminů a minerálních látek je u dětí v prvních 6-ti měsících života poměrně vzácný. Veškeré živiny dostává prostřednictvím mateřského mléka příp., pokud není kojeno prostřednictvím náhradní mléčné výživy. Kvalita mateřského mléka je hodně ovlivněna tím, co maminka v průběhu kojení konzumuje. Doporučuje se pestrá a vyvážená strava s dostatkem zeleniny, obilovin, masa, mléka a mléčných výrobků. V prvním roce se u donošených kojenců doporučuje ještě podávat Vitamin D ve formě kapek v dávce 500 IU (cca 1 kapka Vigantolu), jelikož ho mateřské mléko obsahuje málo. U dětí starších 6-ti měsíců patří mezi nejčastější nedostatky Vitamin D a železo. Jejich dostatečný příjem rovněž zajistíte pestrou a vyváženou stravou. Jedním ze zdrojů vitaminu D jsou maso, vejce, mléko, mořské ryby, ale i sluneční záření (cca polovinu doporučené denní dávky je možné získat ze sluníčka). Zdrojem železa je červené maso, obiloviny, žloutek, kojenecká mléka nebo kaše určená pro danou věkovou kategorii. Vstřebávání železa podpoříte i konzumací potravin obsahující vitamin C (ovoce, zelenina).

V dětském organismu je relativně více vody než v dospělém, proto při nedostatku tekutin snadno dochází k dehydrataci. Děje se tak zejména v parných letních dnech, při pobytu na slunci nebo cestě autem, při horečce či průjmu. Dostatečný přísun tekutin je jednou z vůbec nejdůležitějších zásad, které se týkají našich nejmenších. Optimální denní spotřeba tekutin představuje u mladšího kojence 150 ml na 1 kg tělesné hmotnosti a u dítěte kolem jednoho roku pak 100 ml na 1 kg. Nedostatek tekutin může způsobit zvýšenou únavu, spavost, podrážděnost, později i poruchy vnitřního prostředí. Dbejte proto Na dostatečný pitný režim dítěte, naučte je pít často a v malých dávkách vždy, když projeví zájem. Vhodné je podávat kojeneckou vodu, neslazené dětské čaje nebo ovocné šťávy, ty však jen v množství do 150 ml denně. Dostatečný příjem tekutin pomohou dítěti zajistit také rozpustné nápoje Sunar, které jsou zcela bez sacharózy, a navíc obsahují prebiotickou vlákninu.

Oproti obecnému přesvědčení a obav z lepku není potřeba sáhnout po obilné kaši až jako po posledním kojeneckém příkrmu. Výzkumy posledních let ukázaly, že riziko vzniku alergie a celiakie je menší, pokud začneme se zaváděním malého množství lepku mezi 4. a 7. měsícem. Výhodou je, když maminka v tomto období kojí. Lépe se tak v organismu dítěte navodí tolerance vůči podávanému lepku a současně se sníží pravděpodobnost vzniku alergie. Kaše je nejlepší podávat večer, přičemž můžete vhodně prostřídávat varianty obilnou, rýžovou a kukuřičnou. Pro starší kojence je pak velmi vhodná i kaše jáhlová nebo pohanková. Obilná kaše je nejen zdrojem energie, ale i vlákniny, vitaminů skupiny B a prospěšných minerálních látek. Průmyslově vyráběné mléčné kaše obsahují již kojeneckou mléčnou výživu (mléko) a připravují se jen přidáním vody. U nemléčných kaší, které jsou určeny pro kojená miminka a pro děti s rizikem vzniku alergie, lze k přípravě použít kromě kojenecké vody i různé druhy mléka (mateřské, hypoalergenní a další). Kaše lze vhodně kombinovat s ovocem a zeleninou a kolem 9. měsíce také s jogurtem.

Ve věku 1 až 3 let by děti měly denně vypít 300–500 ml mléka, což jsou asi dvě sklenky. Mléko dodává organismu především vápník potřebný pro stavbu kostí a zubů. Jeho denní potřeba u batolete činí 500 mg. Přitom platí, že 70 % vápníku ze stravy pochází z mléka a 20 % z mléčných výrobků (jogurty, sýry, tvaroh). Dostupnost vápníku z mléka je několikanásobně vyšší než z cereálií, luštěnin a ze sóji. Dále je mléko zdrojem plnohodnotných bílkovin a tuku pro zabezpečení zdravého vývoje a růstu. Do 2 až 3 let podávejte dětem výhradně plnotučné mléko. Pro tento věk jsou zcela nevhodná nízkotučná mléka. Výjimkou jsou děti s obezitou, vysokým cholesterolem, ale také z rodin s výskytem vysokého cholesterolu či s vysokým rizikem onemocnění srdce a cév. V těchto případech je potřeba poradit se s pediatrem. V posledních letech se v mléčné výživě batolat do popředí dostávají průmyslově vyráběná mléka pro batolata. Ta jsou vhodná zejména pro děti, které nepatří mezi velké jedlíky, pijí hodně mléka nebo odmítají maso.

Skvělou prevencí proti rozvoji dětské obezity je pestrá strava a dávkování úměrné věku, nejlépe pak 5× denně. Co nejvíce omezte zdroje prázdné energie, tj. především slazené nápoje, fastfood a cukrovinky. Čas od času odměňte dítě za to, že správně jí, ať už drobným dárkem, společnou hrou, výletem apod. Neučte děti, že sladkost je odměna ani žádné zobání mezi jídly. Na tom se domluvte i s prarodiči! Dbejte na pitný režim, který se v souvislosti s věkem pohybuje od 1 do 1,5 l denně. Kontrolujte vypitý obsah a vyhýbejte se kolovým a slazeným syceným nápojům i přislazovaným ovocným džusům. Raději je nahraďte vodou a čajem. V případě nadváhy dítěte po druhém roce života se o přechodu na polotučné mléko poraďte se svým pediatrem. Upravte stravovací návyky všem členům rodiny a učte dítě kultuře stolování. Zapojte dítě do fyzické aktivity, denně alespoň hodinu. Omezte čas před televizí nebo počítačem na maximálně 1 hodinu denně. Pokud má vaše dítě sklon k obezitě, uberte 10 % z podávané porce a o dalším postupu se poraďte s pediatrem.

Zaměřte se na to, aby jídelníček vašeho batolete byl dostatečně pestrý, a to jak co do chutí, tak i tvarů, barev a vůní. To vše podněcuje zájem dětí o jídlo, především to, které ještě neznají. Podávejte různé druhy ovoce a zeleniny. Je prokázáno, že druh stravy, kterou si dítě osvojí v tomto období, bude vyhledávat i v pozdějším věku. Naopak jednostranná a málo rozmanitá strava může být zdrojem nedostatečného přísunu některých živin. Důležité je také dbát na správné stolování a stravovací návyky. Dítě máme vést ke stravování u stolu, v dětské židličce a nikoli „za pochodu”. Učíme je, že jídlo je společný rituál, na který je vymezen určitý čas. Jako nejlepšího vzoru pro utváření správných stravovacích návyků je vhodné využít společného rodinného oběda nebo večeře.

Nedoporučuje se jídla solit, a to kvůli nadměrnému zatěžování ledvin a následnému riziku vysokého krevního tlaku. Stejně tak přislazování potravin představuje „potravinovou past”. Děti si tak zvyknou na chuť sladkého a budou ji v dalším životě vyžadovat. Navíc rafinovaný cukr negativně ovlivňuje vstřebávání vápníku a ostatních minerálních látek a další jeho obětí se stanou dětské zoubky. Pamlsky typu hranolků, chipsů a hamburgerů představují nadměrný příjem soli a energie ve formě nežádoucích nasycených tuků. V důsledku toho vznikají nezdravé potravinové návyky, které již nelze odstranit. Navíc jejich pravidelné a nadměrné pojídání výrazně přispívá k rozvoji obezity. Stejně tak by kojenci a batolata neměli místo vody konzumovat 100% džusy, ani v koncentrované formě, protože svým vysokým obsahem cukrů falešně zasycují a vedou k neprospívání a také jsou zdrojem prázdné energie a mohou vést k dětské obezitě.