Dětská strava by měla být především pestrá, zdravá a přiměřená věku dítěte. Dbejte na to, aby suroviny byly té nejvyšší kvality, do jídelníčku zařazujte dostatek ovoce a zeleniny a dávejte přednost potravinám, které odpovídají hygienickým normám. 

A zapomenout nesmíte na výslednou chuť jídla. Ta je jedním z hlavních kritérií, která se podílí na rozvoji správných stravovacích návyků u dětí. 

Jak často dětem v rámci jednoho dne podávat jídlo? 

Děti by měly, podobně jako dospělí, jíst 5× až 6× denně. Jejich organismus se stále ještě vyvíjí, a proto je pro ně pravidelnost příjmu stravy velmi důležitá. A nezapomínejte ani na pitný režim. 

      1. Snídaně: 20–25 % denního příjmu 

Jsou zásadní pro nastartování organismu a měly by obsahovat především dostatečné množství polysacharidů. Například celozrnné pečivo s tvarohem, kouskem zeleniny, jogurtem s ovesnými vločkami, ovocem nebo műsli (vyhněte se přislazovanému). 

      2. Svačina: 10 % denního příjmu 

Ideálně celozrnné pečivo, tvaroh, méně slaná šunka, přírodní sýr nebo zeleninové pomazánky v kombinaci s ovocem nebo zeleninou. 

      3. Oběd: 30–35 % denního příjmu 

Nejlépe plnohodnotné teplé jídlo s dostatkem masa a zeleniny.  

      4. Odpolední svačina: 10 % denního příjmu 

Připravte ji v souladu s aktivitou dítěte. Například celozrnné pečivo se zeleninou, tvarohem, vejcem, jogurtem, šunkou, tvrdým sýrem nebo pomazánkou.  

      5. Večeře: 15–20 % denního příjmu 

Můžete podávat zeleninu s masem a menší přílohou, těstoviny nebo těstovinový salát, vejce, zeleninovou polévku, zeleninový salát s celozrnným pečivem, zeleninové nebo tvarohové pomazánky. 

Tip: Přečtěte si, jak je to s lepkem ve stravě nejmenších dětí.

Mělo by se dětem jídlo solit? 

Sůl do jídelníčku nejmenších nepatří. Z běžné stravy děti získávají dostatek minerálních látek, včetně sodíku a chloridu, které jsou rovněž obsaženy v soli. Stejně jako v případě sladkostí platí i u soli, že si na ni děti velmi rychle zvykají a zvyšují její příjem. Pak je poměrně obtížné naučit je na méně slané, nebo dokonce neslané potraviny. 

Sůl má přitom negativní vliv na kardiovaskulární systém a podílí se na řadě civilizačních onemocnění. Kromě toho vysoký příjem soli, zejména pak ve spojení s nedostatečným pitným režimem, vážně zatěžuje ledviny. 

Významnou roli hraje nadměrná konzumace potravin obsahujících „skrytou“ sůl. Jedná se hlavně o uzeniny, slané pochutiny – chipsy, oříšky, hranolky, smažené potraviny, kečupy, nejrůznější dochucovací omáčky a další. Pozor je třeba dávat i při výběru pečiva, které je také nezanedbatelným zdrojem soli. 

Jak tedy dětem jídlo ochutit bez použití soli? 

Nejlepším řešením je sáhnout po vhodném koření a bylinkách. Zkuste majoránku, pažitku, bazalku, tymián, oregano, libeček nebo bobkový list. Použít je můžete jak v průběhu vaření, tak čerstvé a najemno nasekané jako ozdobu hotového jídla. Dosáhnete tak vždy vynikající chuti.

Jak je to s cukry a sladkými potravinami v dětské stravě? 

Cukr, podobně jako sůl, je v poslední době velmi diskutovaným tématem – o především z důvodu velmi rychlého rozvoje obezity u dětí, a to již v poměrně časném věku. 

Děti si na sladké velmi rychle zvykají a často pak odmítají zeleninu a další nesladké pokrmy. Cukr (bílý řepný) přitom vůbec nepotřebují. Dostatek „sladkostí“ získávají prostřednictvím mateřského nebo kojeneckého mléka, kaší a zeleninových příkrmů, které bílý cukr neobsahují, ale mají nasládlou chuť. Například u mléka je tomu tak díky přítomnosti mléčného cukru neboli laktózy, která je vůbec nejzastoupenější složkou nejen mateřského, ale i kravského mléka. 

Tip: Pokud vaše děťátko přechází od kojení na mateřské mléko, přečtěte si 10 tipů, které se hodí znát. 

U kaší je to dáno obsahem ovoce nebo hydrolyzované mouky. Nejinak je tomu u ovocných příkrmů nebo ovoce, jejichž sladkost je dána přirozeným obsahem ovocného cukru (fruktózy). Doporučuje se proto podávat dětem pestrou stravu s dostatkem ovoce, zeleniny, masa a obilovin. 

Více rad o tom jak na stravování vašich nejmenších naleznete v našem jídelníčku.

Stáhnout jídelníček