V současné době narůstá počet dětí, které trpí alergickým onemocněním, nejčastěji atopickým ekzémem. Alergeny vstupují do těla s jídlem nebo jako tzv. inhalační alergeny (pyly, prach), nebo kontaktem s kůží a sliznicemi.
Propustnost střeva v prvních měsících života dítěte je daleko vyšší, tudíž i výskyt potravinové alergie je několikanásobně vyšší, než je tomu později. Potravinovou alergií trpí asi 6–8 % dětí. Z některých děti časem vyrostou (alergie na kravské mléko, pšenici), některé jsou celoživotní (např. ořechy, ryby). Vloha pro alergii je dědičná, proto je možné odhadnout kojence, kteří jsou ve větším riziku než ostatní děti, a měli bychom se co nejvíce snažit preventivními opatřeními vzniku alergie zabránit.
Jestli jeden z rodičů nebo alespoň jeden sourozenec trpí jakoukoli formou atopie (alergie), splňuje dítě kritéria pro zařazení do kategorie „dítě s rizikem vzniku alergie“. Čím více atopiků v rodině, tím je riziko větší. Když oba rodiče trpí stejnou formou a projevy alergie, je dokonce až 80% pravděpodobnost, že tomu tak bude i u dítěte.
Pokud se rozhodnete výhradně nekojit 6 měsíců, všechny nemléčné příkrmy přidávejte stejně, jak to je doporučováno u všech miminek. Neodkládejte zavedení lepku, vajec, pšenice, ryb a v malých množstvích tyto příkrmy zaveďte do kojenecké stravy mezi ukončeným 4. a 7. měsícem. Tzv. „imunologické okno“ je období, kdy je imunitní systém schopen navodit namísto alergie toleranci a je tak větší pravděpodobnost, že se alergii vyhnete. Ukazuje se, že podstatnou úlohu, a to i v období, kdy příkrmy zavádíte, hraje kojení. Vaší povinností je pouze sledovat možné projevy alergie pečlivěji, než tomu je u kojence bez rizika alergie. Jakmile se objeví nějaký projev alergie, potravinu vysaďte a poraďte se s pediatrem.
Výzkum alergie za poslední roky prožívá obrovské změny. Ukazuje se, že konzervativní přístup s omezením velkého množství potravin pro těhotné a kojící ženy a pro kojence s rizikem alergie není nejsprávnější cestou k prevenci vzniku alergie.
Získejte praktického průvodce jednoho z nejdůležitějších období každé maminky.
Strava těhotné matky s alergií (atopičky)
Není dostatek důkazů o tom, že tzv. hypoalergenní dieta těhotné ženy s alergií je smysluplnou prevencí vzniku alergie u dítěte. Naopak přísná dieta, například vyloučení mléka ze stravy, připravuje těhotnou o významný zdroj vápníku. Těhotná žena by měla konzumovat mořské ryby 1–2× týdně, zejména tučné (losos, makrela, herynek). Jsou zdrojem nenasycených mastných kyselin (DHA), které jsou významné pro udržení normálních funkcí mozku, zraku a srdce plodu. Doporučuje se vynechat ve stravě pouze potraviny, na které je žena sama alergická. Nemá smysl v těhotenství vynechávat potraviny, na které je alergický otec dítěte.
Strava kojící matky dítěte s rizikem vzniku alergie
Nejsou jednoznačné důkazy o tom, že hypoalergenní dieta kojící matky je prevencí vzniku alergie u kojeného dítěte. Žádoucí je, aby kojící matka nejedla potraviny s alergeny, na které je alergická. Vynechání klíčových potravin ze stravy kojící matky (mléko a mléčné výrobky, pšenice, vejce, ryby) by mělo být konzultováno s lékařem specialistou a mělo by být určeno pouze pro případy, kdy se alergie u kojence projevila, ne preventivně.
Strava kojence s rizikem vzniku alergie
Výhradní kojení po dobu 6 měsíců. Hypoalergenní (tzv. HA) náhradní kojenecká výživa v případě, že není např. ze zdravotních důvodů možné kojit. Není důvod pro opožděné zavádění tzv. rizikových potravin. V malých množstvích je možné po 6. měsíci zavádět příkrmy stejně u všech kojenců. Rozdíl je, že u rizikových kojenců je nutné přísněji sledovat eventuální výskyt projevů alergie a v průběhu 3–5 dnů zavádět pouze jednu potravinu. Teprve v případě, že se objeví příznaky alergie, se potraviny vysazují. Nejčastějším projevem alergie je atopický ekzém.
Kravské mléko, sója, vejce (zejména vaječný bílek), ryby, mořské plody, ořechy, pšenice.
